Datum: 1.Listopad 2009 | Autor: Karolína Sedunková

Vánoce v Rusku

otkrytkaMilióny lidí z celého světa oslavují Vánoce, narození Ježíše Krista, 24.-25.prosince. Ne však všechny státy slaví tyto svátky klidu a míru v druhé polovině prvního zimního měsíce. Takovou výjimkou, dle mého názoru významnou, je Rusko.

Pravoslavné Vánoce v Rusku mají dlouholetou historii sahající až do 10.století našeho letopočtu. Tehdy se na území severní Asie a části Evropy poprvé dostalo křesťanství, kterému však trvalo několik staletí, než se do podvědomí místních obyvatel definitivně vžilo. Až na přelomu 16. a 17. století se nové svátky ustálily a dodnes jsou doprovázeny řadou pověr, zvyků a rituálů, na které si Rusové jak se patří potrpí.

Ačkoliv je pro české děti vrcholem roku právě 24. prosinec, pro děti ruské to je Nový rok nebo 6.-7.leden. Vánoce v Rusku je možno slavit dvěma způsoby. To je zapříčiněno Juliánským kalendářem, který církev stále používá.

Novoroční oslavy jsou zpravidla zahájeny ráno 31. prosince, kdy se celá domácnost slavnostně vyzdobí a sejde se nejbližší kruh rodinný. V takto vystrojené domácnosti nemůže chybět ani vánoční stromek, Rusy nazývaný jolka, který symbolicky představuje Vánoce. S blížícím se večerem finišují přípravy na slavnostní večeři, jejíž nepostradatelnou složkou je pšeničná kaše kuťja a kompot ze sušeného ovoce vzvar. Obě jídla mají pro silně věřící národ představovat narození a smrt Krista, neboť kuťja se podává při pohřbech naopak vzvar při narození dítěte. Po společném hodování rodina tančí a zpívá, dokud nepřijede děda Mráz s pomocnicí Sněhurkou a nenadělí dětem, dříve pod polštář, nyní pod stromeček dárky. Před půlnocí vyjdou lidé do ulic vítat Nový rok.

Pravoslavné Vánoce se od těch novoročních trochu liší. Ačkoli je průběh večera mezi 6.-7.lednem a 31.prosincem takřka totožný, noc probíhá jinak. Místo sousedského setkání v novoročních ulicích se lidé scházejí na půlnoční mši v kostele, které trvají do časných ranních hodin a kde je možno si poslechnout krásné sborové skladby.

Na závěr nezbývá než poznamenat, že ačkoli byly tyto svátky lásky v sovětské éře potlačovány, myslím, že vánoční duch dřímá v duši každého z nás a proto bychom se neměli nechat o tyto radostné chvíle s rodinou a blízkým okolím připravit.