Vánoce v Anglii začínají, stejně jako v mnoha jiných státech světa, počátkem adventu, tedy dobou, kdy vrcholí vánoční šílenství a lidé v amoku zoufalství nakupují hromady, někdy i zbytečných, dárků. Avšak pravá atmosféra blížících se svátků začíná až těsně před 25. prosincem, na Štědrý den.

Vrcholem roku ve střední Evropě je dětmi považován právě Štědrý den, kdy při soumraku pojídají kapra se salátem a hlavně rozbalují balíčky s překvapením, které přinesl kdo jiný, než pravý český Ježíšek. Ačkoli Anglie není našemu státu příliš kulturně vzdálena, přesto pojem Vánoce má v jejich zemi zcela jiný význam.

Vánoce prakticky začínají 24. prosince, kdy se rodina sejde k svátečnímu obědu, při kterém hodují třeba i několik hodin. Po odpoledním odpočinku přichází chvíle, na kterou se těší nejedna dětská dušička, tedy zdobení vánočního stromu, který zpravidla bývá mohutný a pestře ozdobený, stejně jako celý zbytek domu. Podobně jako v USA i v Anglii lidé dbají na osvětlení domů barevnými světly či různými blikajícími symboly Vánoc, což ve velké míře působí až kýčovitým dojmem. Po setmění na Štědrý den se malé děti vydávají za doprovodu svých rodičů do ulic města, kde chodí dům od domu, zpívají vánoční koledy a do košíčků sbírají za odměnu sladkosti. Těsně před spánkem, obvykle ty nejmenší ratolesti, na krbovou římsku věsí barevné punčochy, ve kterých, pokud byly hodné, ráno najdou nadílku.

Dárky přináší tak zvaný Father Christmas (Otec Vánoc), který se v noci mezi 24. a 25. prosincem spouští v zeleném či červeném oblečku ze střechy komínem, kde posléze obdarovává děti do punčoch na krbu či, pro ty náročnější, do vaku od polštáře u postele. Ráno po probuzení se s velkou radostí rozbalují dárky a tím prakticky v dětském světě končí Vánoce.

Milióny lidí z celého světa oslavují Vánoce, narození Ježíše Krista, 24.-25.prosince. Ne však všechny státy slaví tyto svátky klidu a míru v druhé polovině prvního zimního měsíce. Takovou výjimkou, dle mého názoru významnou, je Rusko.

Pravoslavné Vánoce v Rusku mají dlouholetou historii sahající až do 10.století našeho letopočtu. Tehdy se na území severní Asie a části Evropy poprvé dostalo křesťanství, kterému však trvalo několik staletí, než se do podvědomí místních obyvatel definitivně vžilo. Až na přelomu 16. a 17. století se nové svátky ustálily a dodnes jsou doprovázeny řadou pověr, zvyků a rituálů, na které si Rusové jak se patří potrpí.

Ačkoliv je pro české děti vrcholem roku právě 24. prosinec, pro děti ruské to je Nový rok nebo 6.-7.leden. Vánoce v Rusku je možno slavit dvěma způsoby. To je zapříčiněno Juliánským kalendářem, který církev stále používá.

Novoroční oslavy jsou zpravidla zahájeny ráno 31. prosince, kdy se celá domácnost slavnostně vyzdobí a sejde se nejbližší kruh rodinný. V takto vystrojené domácnosti nemůže chybět ani vánoční stromek, Rusy nazývaný jolka, který symbolicky představuje Vánoce. S blížícím se večerem finišují přípravy na slavnostní večeři, jejíž nepostradatelnou složkou je pšeničná kaše kuťja a kompot ze sušeného ovoce vzvar. Obě jídla mají pro silně věřící národ představovat narození a smrt Krista, neboť kuťja se podává při pohřbech naopak vzvar při narození dítěte. Po společném hodování rodina tančí a zpívá, dokud nepřijede děda Mráz s pomocnicí Sněhurkou a nenadělí dětem, dříve pod polštář, nyní pod stromeček dárky. Před půlnocí vyjdou lidé do ulic vítat Nový rok.

Pravoslavné Vánoce se od těch novoročních trochu liší. Ačkoli je průběh večera mezi 6.-7.lednem a 31.prosincem takřka totožný, noc probíhá jinak. Místo sousedského setkání v novoročních ulicích se lidé scházejí na půlnoční mši v kostele, které trvají do časných ranních hodin a kde je možno si poslechnout krásné sborové skladby.

Na závěr nezbývá než poznamenat, že ačkoli byly tyto svátky lásky v sovětské éře potlačovány, myslím, že vánoční duch dřímá v duši každého z nás a proto bychom se neměli nechat o tyto radostné chvíle s rodinou a blízkým okolím připravit.

Jiný kraj, jiný mrav. Toto pořekadlo paradoxně platí i pro takový tradiční svátek, jako jsou Vánoce. Každá země slaví tyto dny po svém.

V USA se Vánoce začínají slavit 24.prosince, kdy se, stejně jako u nás, rodina schází ke sváteční hostině, kde společně popíjí a slaví. Tradičním a dovolím si říct, že i za ta léta typickým pokrmem, podávaným při večeři, je velký a nadívaný krocan. Po jídle se ozdobí vánoční strom a celé příbuzenstvo usedá k hořícímu krbu, kde společně píjí bowle a poslouchají tradiční americké koledy.

Za nejdůležitější vánoční den se považuje 25.12, anglicky Christmas day. Hned po otevření nedočkavých dětských očí, ratolesti běží vzbudit své rodiče a hurá na rozbalování dárků, které přinesl kdo jiný, než Santa Claus.

Santa Claus, jak ho jistě všichni známe převážně z televizních reklam, má dlouhé bíle vousy, nosí červený kabát a čepici a jeho věrnými spolupracovníky, bez kterých by se neobešel, je tým malých skřítků ze Severního pólu a hlavně jeho spřežení sobů. Podle jedné z mnoha legend, Santa celý rok sepisuje seznam hodných dětí z celého světa, které posléze obdaruje vytouženým dárkem.

Americké Vánoce se staly, zejména v několika posledních letech, celoevropskou záležitostí. Takřka ve všech evropských státech každoročně běží reklama na Coca-Colu, kde Santa hraje hlavní roli. V minulém roce se naskytl ve velkých obchodních centrech v České republice nečekaný pohled na sedícího mužíka v červeném oblečku a na malé dítka, která mu celá rozzářená štěstím sedají na klín a říkají své nejtajnější přání, po vzoru amerických zvyků. Zdá se, že Evropa kráčí ve stopách Ameriky a hubí tím své obyčeje.

Když dnes řeknete dítěti předškolního věku, ať vám nakreslí našeho českého Ježíška, do ruky automaticky vezme červenou pastelku a začne vymalovávat malého, tlustého a bělovlasého dědu, který cpe svou zadnici úzkým komínem. Je smutné, že dnešní děti nemají ponětí o podobě Ježíška a že jediné, co si představí pod pojmem Vánoce jsou hromady dárků a sob jménem Rudolf.